Briardí web

Berge de Brie - svět francouzských elegánů

O briardech

historie pokračování

Briard táhne Evropou

zdroj Bulletin 3/2006 - Briard klub ČR

Chov plemene briard nezůstal dlouho omezen jen na území Francie. Jako první projevili zájem o sympatického vousáče Belgičané, i když sami disponují hned trojím typem ovčáckého psa - Malinois, Tervueren a Groenendael.
Již v roce 1901 přihlašuje k registraci prvou chovatelskou stanici briardů pan Berlince pod jménem "De la Hulpe". Její základ tvoří jedinci z francouzské stanice "De Monilie", její potomstvo pak dává v roce 1910 další belgické chovatelské stanici " Du Rewendael" abbého Gotze.
Obě stanice tvoří počátek belgického chovu a jejich potomstvo, doplňované pravidelným přílivem francouzské krve, ovlivňuje další generace. V současnnosti lze kvalitní chovnou produkci nalézt v chovatelských stanicích " De la Glannerie" pana Manfroida a " De I ´ Hermitrie" pana Mossaye, kde působí výborný plemeník francouzské krve Maraska des Carrieres Noires.
Holandsko se vážněji začalo zajímat o briardy teprve po druhé světové válce. První poválečná chovatelská stanice "Reeuwijks" brzy zaniká, její fena Souffle však tvoří základ kvalitní chovatelské stanice " Van Terney" pana Artse. K nim se připojuje chovatelská stanice "De la Joie d´ Elise" pana Mettera.
V současnosti má v holandském chovu dobrý zvuk jméno chovatelských stanic " De la Richesse" / chovný materiál pochází z francouzské stanice " De la Haute Tour" pana van Grunsvena.
V roce 1950 opouští francouzskou půdu chovatelská stanice " Du Pont d´ Attila a svou produkci převádí na území Lucemburska.
Rok 1960 znamená vstup briardů na švýcarskou scénu. Prvním impulsem je přesídlení francouzské chovatelské stanice " Du Chablais" , na niž brzy navazují dvě známé švýcarské chovatelské stanice briardů - v roce 1965 " De la Dent d´ Oche" pana Vanquieura a " Des Pierailles" paní Comby. Dodávají lesk jinak průměrnému švýcarskému chovu.
V roce 1969 se o briardy zajímají hned dvě země najednou. Na půdu ČSSR vstupuje první briard, plavá Sibelle des Philippiques. V Italii registruje první chovatelskou stanici briardů pan Maaccario pod jménem " Di Casa Poni". Její základ tvoří fena Sheherezade du Roi des Aulnes a její potomstvo dává základ další chovatelské stanici " Del Visir Nero" pana Zambelliho. Obě stanice úzce spolupracují s francouzským chovem.
Francouzské stanice briardů " Du Lac de Bethmale" poskytuje chovný materiál NSR v podobě dvou fen. Jsou jimi Unes, která je zakladatelkou chovu v chovatelské stanici paní Oess " Von den Badischenz Residenz" v roce 1974, a Bena, jež ve spojení s Maraskou de Carrieres Noires a opakovaně s Igorem du Mont Saint Marquerite dává potomstvo v chovatelské stanice " De la Porte Baiere" pana Wollensacka.
Osobité postavení zaujímají v chovu briardů severské státy a ostrovní Anglie,omezované v dovozu chovného materiálu přísnými veterinárními předpisy. Zhruba patnáctiletá existence briarda na půdě Dánska a Finska je založena na francouzské a anglické krvi. Z anglických chovatelských stanic jsou nejznámější " Desamee" , jež chová na chovném materiálu z francouzské chovatelské stanice " De Vassouy" , dále "Of  Baldslow" , jež má chovný základ ve francouzské stanici "D´ el Pastre" a "Of Tiniswood", jíž poskytla základní chovný materiál francouzská stanice" Do la Chevrerie". Potomstvo stanice " Of Tiniswood" se stalo chovnou základnou pro chovatelskou stanici "Of Triskele". Španělsko registruje jediné jméno, chovatelská stanice briardů " Delos ursidos Kodak". Její potomstvo není blíže známé.
Rakouský chov briardů je stár několik let, podle francouzských názorů však zaostává za chovným průměrem a není blíže znám.
Zhruba pět let existuje chov briardů v NDR založený na dovozu chovného materiálu z ČSSR, a to především z chovatelských stanic " Bohemia Sibelle", "Belong"" a " Černá hříva", Potomci těchto stanic a potomci ze spojení Ariel Petřiny z ČSSR a plavá Francouzka Love des Folles Enterprises /If You Please de Folles Enterprises a Uranie de Elfes de Kalouse / tvoří chovnou základnu briardů v NDR.
Posledními zeměmi , jež projevily zájem o chov briarda, jsou Polsko a Maďarsko. Rovněž zde tvoří základ budoucího chovu chovný materiál z ČSSR. V roce 1979 vstoupili na polskou půdu černí Dolly Černá hříva a Alon Jakubova farma, o dva roky později, v roce 1981 Jessica Belong a v roce 1982 Linda Belong, obě černé barvy, na půdu Maďarska.
Clupatý francouzský šibal se nenápadně vetřel v podvědomí evropské kynologické veřejnosti a zaujal pevné postavení v registračním rejstříku plemenných knih převážně většiny evropských zemí.......
Žádné komentáře